Víte, jak se pěstují granátová jablka?

Kromě vitaminů C, B, E a K obsahuje provitamin A, vápník, fosfor, železo, hořčík, draslík a sodík. Má nízký obsah kalorií a vysoký obsah vlákniny. Účinkuje jako prevence kardiovaskulárních chorob, omezuje vznik osteoporózy, snižuje krevní tlak a podporuje imunitní systém, pomáhá předcházet rakovině a má další pozitivní účinky.
červené bobule

·        Jak na to

Pod pevnou slupkou červené barvy je bílá dužina, v níž jsou uložena semínka. Dužina je nahořklá a nekonzumuje se. Vnější slupku je třeba opatrně shora dolů nakrojit alespoň na čtyřech místech a stáhnout (podobně, jako když čistíte pomeranč). Pak už stačí semínka uvolnit z dužiny a vysypat například do misky. Dejte si pozor, abyste si červenou šťávou nepostříkali oblečení. Plody jsou nenáročné na skladování. Při pokojové teplotě bez přímého slunečního záření vydrží i několik týdnů.

·        Pěstování granátovníku

Granátová jablka rostou na rostlině granátovník. Jsou to vyšší opadavé keře nebo stromy. Jsou krásné v době květu, i když je zdobí dozrávající plody.
Granátovník si můžete vypěstovat ze semínek, které získáte z plodů. Před vyséváním je nechte ve vodě mírně vyklíčit. Nejlépe klíčí při teplotě nad 25 ° C. Jednodušší je však rozmnožit si ho řízkováním, nejlépe z dospělého stromu, ale nejjistější je koupit si hotovou rostlinu. V našich podmínkách se nejlépe osvědčila odrůda Nana, která přináší plody. Nejsou sice tak velké, jaké dostanete v obchodě, ale určitě vám budou více chutnat.
granátové jablko

·        Péče

Jelikož granátovník pochází ze subtropických oblastí, u nás se pěstuje jako přenosná rostlina. To znamená, že v létě ho můžete dát ven, ale před příchodem mrazů ho schovejte. Bude se mu dařit ve výživné, lehké a propustné zemině. Nejvhodnější je směs kompostu, rašeliny a písku. V létě ho vyložte na slunné místo, dobře snáší nejen vysoké teploty, ale i sucho. V zimě mu postačí teplota od 0 do 15 ° C. Bez tohoto odpočinku na jaře špatně pučí, pozdě kvete a má narušený růst. V zimě mu listy opadají, zalévejte ho proto jen velmi málo.
Na jaře ho přesaďte do květináče, který je o trochu větší než původní. Udělejte to dříve, než začne rašit. Na jaře jej můžete i seříznout – odstraňte zahušťující se a nemocné výhonky. Pokud granátovník pěstujete na kmínku, korunku řežte do kulatého tvaru. První květy se obvykle objevují v červnu a postupně rozkvétají po celé vegetační období. Mají výraznou oranžovočervené barvu, jsou samosprašné, ale opylují je i hmyz. Plody dozrávají po šesti až sedmi měsících.

4.8
06

Zahrádkaření, koníček pro každého

Dalo by se říci, že zahrádkaření je, vedle houbaření a pití piva, tradiční činností českých občanů. Pravdou je, že k této činnosti musí člověk dospět, jelikož zajímá především lidi starší 30 let. Jen si vzpomeňte, kolikrát jste viděli starat se o zahradu se záhonky nějakého mladíka. Je to ale naprosto pochopitelné. Čím jste starší, tím víc vyhledáváte činnosti, které jsou méně náročné a jsou klidnějšího charakteru. A obě tyto věci splňuje právě zahrádkářství.
přesazování rostliny
Nejen, že zahrádka plná květin vypadá opravdu nádherně, ale pocit, že jste vypěstovali živou barevnou rostlinku, stojí za to. Ještě lepší pocit je ale z vypěstované zeleniny či ovoce. Nic Vám nebude chutnat lépe než Vámi vypěstovaná zelenina. Zelenina kupovaná v supermarketu bývá chemicky ošetřená, což Vy samozřejmě dělat nemusíte. Je vlastně jen na Vás, zda budete ošetřovat plody chemickými postřiky.
zralý citron
Při obhospodařování Vašich záhonků si parádně odpočinete. Vlastně budete odpočívat prací. Vyčistíte si hlavu a v klidu si nad vším popřemýšlíte. Zahrádkaření opravdu není nijak náročné a zvládnete ho, i pokud jste starší ročník. Tento koníček vlastně bývá oblíbený zejména u důchodců, kteří často nemají, co dělat. Ti šťastnější z nich jen mohou vyběhnout před zahrádku a začít s plením záhonků.
okrasná zahrada
Návštěva zahrádkářství se pak stane Vaší oblíbenou činností, tedy samozřejmě až po samotném zahrádkaření. Vybrat si novou rostlinku a vybrat jí to pravé místo v záhonku, to je teprve zábava. Pěstovat rostliny je jako vychovávat děti. Tedy samozřejmě s tím rozdílem, že děti ve finále nesníte. To by bylo hodně morbidní. Zelenině a ovoci nevadí, že jí sníte. Právě naopak, k tomu je určená.
Úrodu, kterou okamžitě nesníte, jednoduše dejte do igelitových pytlíků či krabiček a uchovejte v mrazáku. Pak ji můžete použít úplně kdykoliv. Ovoce použijete do ovocných koláčů. Zeleninu většinou spotřebujete hned, nedoporučuje se ji uchovávat v mrazáku stejně jako ovoce.

4.1
19